Apple chce, aby byl iPhone schopen vést zraněné nebo ztracené lidi tam, kde mohou získat pomoc. Chce, aby to bylo možné i tehdy, když jim nedostatek internetu znemožní použití klasicého zjištění polohy.
Společnost Apple již dříve požádala o patent, který by znamenal, že by iPhony mohly fungovat jako nouzové majáky, i když nejsou v dosahu Wi-Fi nebo mobilní služby. Nyní mnoho stejných vynálezců pracuje na způsobech, jakými by mohl iPhone vést lidi tam, kde by takový systém fungoval lépe.
“Location selection for transmitting emergency beacons” (Výběr umístění pro vysílání nouzových majáků) je nově odhalená patentová přihláška, která se týká orientace a řízení uživatele.
Mobilní zařízení mohou automaticky komunikovat i mezi sebou
„Mobilní zařízení, jako jsou chytré telefony, jsou díky své použitelnosti standardní výbavou pro turisty, cestovatele, horolezce, lyžaře a další outdoorové nadšence,“ uvádí patentová přihláška. „Některá mobilní zařízení mají také možnost komunikace D2D (zařízení na zařízení), která umožňuje přímou bezdrátovou komunikaci mezi dvěma mobilními uživateli bez pomoci základnové stanice nebo základní sítě.“
„V případě přírodní katastrofy (např. hurikán, zemětřesení) nemusí konvenční mobilní komunikační sítě fungovat,“ pokračuje. „V takových katastrofických scénářích může být mezi dvěma nebo více zařízeními D2D vytvořena bezdrátová síť ad hoc za účelem získání nouzové pomoci.“
Předchozí patentová přihláška společnosti Apple týkající se nouzových majáků je konkrétně o tom, jak lze vytvořit dvě zařízení pro přímou komunikaci bez mobilního nebo Wi-Fi připojení. Ten popisuje, co se může stát, pokud prostě nejsou dvě zařízení v těsné blízkosti.
„Pokud je uživatel (např. turista) sám v nouzové situaci ve vzdálené oblasti (např. v lese), kde není k dispozici mobilní nebo WiFi služba,“ pokračuje, „uživatel nemusí vědět, kterým směrem pokračovat v chůzi, aby zvýšily jeho šance na navázání komunikace D2D s jinými zařízeními podporujícími D2D, aby získaly pomoc v nouzi. “
V takovém případě je úkolem dostat uživatele na místo, kde je více lidí a více zařízení. Jde o výpočet, kterým směrem je nejlepší je poslat.
„To zahrnuje určení aktuální polohy mobilního zařízení v geografické oblasti,“ říká Apple, „konfigurace vysílače mobilního zařízení pro komunikaci mezi zařízeními (D2D); a určení … jednoho nebo více kandidátských vysílacích míst pro komunikaci D2D. “
Apple navrhuje, aby výpočet pro určení „kandidátského místa přenosu“ byl založen na mnoha faktorech. To zahrnuje nadmořskou výšku, „blízkost místa hustoty zařízení D2D“, „plus“ dostupnost trasy nebo cesty ke kandidátskému vysílacímu místu. “
Jakmile si uživatel z nabízených nabídek vybere „konkrétní kandidátské vysílací místo“, musí iPhone určit „trasu z aktuálního místa“.
Apple to popisuje jako použití „lokalizačního procesoru mobilního zařízení“, ale funguje to také z údajů o okolí. Pokud by Apple Maps dokázaly načíst data o místním prostředí, mohl by uživatel získat pomoc právě tam.
Musí to tedy zahrnovat ukládání mapových dat do mezipaměti nebo předběžné načítání informací o oblasti. Ať tak či onak, Apple říká, že to poskytuje „turistům a dalším outdoorovým nadšencům prostředky k získání nouzové pomoci pomocí jejich zařízení s podporou D2D, když jsou konfrontováni s nouzovou situací v geografické oblasti bez mobilní nebo WiFi služby.“
